Rekonstrukce objetku, Hergetova cihelna - I. etapa

Cílem rekonstrukce a dostavby historického areálu Hergetova cihelna v srdci Pražské památkové rezervace bylo vytvořit stravovací prostory v kombinaci s prodejními plochami zaměřenými na sortiment uměleckých předmětů a výstavními prostorami, doplněnými o dvě bytové jednotky.

Novodobá historie Hergetovy cihelny začíná kolem roku 1780, kdy se František Antonín Linhart Herget rozhodl začít s podnikáním na místě bývalé rasovny zvané „Šinderberg“. V roce 1781 byla postavena na tomto místě cihelna se dvěma vápennými cihlářskými pecemi, klenutý sklad vápna a dvoupodlažní stavba sloužící jako sklad. V roce 1787 prodal prof. Herget výsadní cihelnu včetně dvou domů na Malé Straně Josefu Zobelovi a Františku Schmidtovi.

Areál v letech 1790 – 92 tvořila cihelna v dnešní podobě s objektem pece uprostřed, včetně hranolovité věže na dvoupatrovém objektu podél Vltavy. Později (30. léta 19. století) bylo uprostřed dvora přistavěno obdélníkové stavení na pilířích pod mansardovou střechou. V roce 1840 byl pro hrubé stavební závady a z nich vyplývajícího nebezpečí ohně provoz, Hergetovy cihelny zastaven. Po dílčích úpravách výroba pokračovala a některé prostory zaznamenaly změnu využití. Celý objekt byl zaklenut, v hraniční zdi podél Cihelné ulice byla zřízena brána vjezdu. Po dalších dílčích úpravách bylo v roce 1922 povoleno zřízení truhlářské dílny v západní části, rok poté přibyly garáže. Po řadě dalších úprav bylo v roce 1936 schváleno zbourání severní části dvorního křídla. V další vývojové etapě pak postupoval úpadek objektů Hergetovy cihelny.

Památkově chráněný objekt zapsaný do státního seznamu nemovitých kulturních památek přes řadu zpracovaných studií a návrhů na využití od kamenické hutě přes provozy uměleckých řemesel až po návrhy monstrózních hotelů (v 70. letech 20. století) dále chátral a v roce 1995 vyhořel.

Nejcennějším objektem je objekt A ¬– skupina původně barokních budov hospodářského charakteru, upravené v pozdním klasicismu. Nebytový dům č.p. 102/B – objekt B tvořil dvoupodlažní, nepodsklepený objekt se sedlovou střechou a vikýři, který původně sloužil jako bytový dům k provozu areálu Hergetovy cihelny.

Areál dotvářel objekt C – bývalá loděnice umístěná na nádvoří cihelny, garáže a vlastní nádvoří, směrem od Cihelné ulice uzavřeno klasicistní ohradní zdí s portálem vjezdu, který je flankován dvojicí hranolových toskánských pilířů završených piniovými šiškami. Vpravo od vjezdu je prolomen obdélníkový vstup pro pěší v ostění řešeném v souladu se šambránami oken.

Vlastní rekonstrukci komplikovala náročnost a objem sanačních i bouracích prací – bylo potřeba odstranit velké množství nepůvodních a necitlivých zásahů předchozích uživatelů. Objekt samotný byl v minulosti špatně založen na navážkách, což způsobilo nerovnoměrné sedání a následně množství závažných systémových poruch. Nosné zdi byly sanovány a opraveny. Vodorovné nosné konstrukce byly z důvodu rozsáhlého poškození nahrazeny trámovou ocelovou konstrukcí. Situaci navíc komplikovala potřeba začlenit areál do soustavy protipovodňové ochrany Prahy.

Po rekonstrukci jsou v hlavním objektu areálu Hergetovy cihelny (objekt A) umístěny nadstandardní nájemné kancelářské a restauračně stravovací prostory v kombinaci s prodejními plochami zaměřenými na sortiment uměleckých předmětů. Objekt nabízí unikátní výhledy a posezení v bezprostředním kontaktu s řekou.

V severní části hlavního objektu jsou umístěny prodejní prostory v kombinaci s café barem a technické prostory zajišťující tepelnou a větranou pohodu hlavního objektu. V podkroví se nalézá Muzeum Franze Kafky a výstavní a prezentační prostory.

Další objekty areálu se využívají jako výstavní (muzeum šperků, objekt C) a prodejní prostory (objekt B – č. p. 102b, v 1. patře doplněn o dvě nadstandardní bytové jednotky) a altán (objekt D). Náročnost tvarosloví nového řešení nároží je umocněna nejednotným tvarem střech obou hmot historických budov. Novostavba si klade za cíl obsahově řešit doplnění důležitého komunikačního a provozního propojení, bez ambice vytvářet novou dominantu nebo svým řešením konkurovat stávajícím objektům.

Vnější prostory slouží jako „sochařská zahrada“ pro dlouhodobé instalace soch v plenéru.

Vztah k projektu

Kompletní zpracování projektové dokumentace ve všech stupních, včetně inženýrské činnosti.

Autoři projektu

Ing. arch. Pavel Boček